miguel HERNANDEZ

1893 . Ávila . Španělsko
1957 . Paříž . Francie

869
1 2 > 

Miguel vyrostl na vesnici. Snil, že se stane plantážníkem kávy v Brazílii, kam také v devatenácti letech emigroval. Stal se zemědělským dělníkem, později prodavačem obilí, cukrářem a po určitou dobu dokonce i důvěrníkem jisté komtesy. Nakonec se usadil v Rio de Janeiru, kde pracoval jako kuchař a posléze se připojil k malé skupině revolucionářů.
Po návratu do Evropy přispíval do anarchistických novin vydávaných v Lisabonu. Byl zatčen a donucen opustit Portugalsko. Vrátil se zpět do Španělska a narukoval do války s Marokem. Po návratu do Madridu se živil jako holič a později jako zaměstnanec vydavatelství. Byl vášnivým anarchistou a antimilitaristou, bojoval proti frankistické i stalinistické diktatuře. Během občanské války v roce 1936 dokonce velel pěti tisícům mužů. Byl několikrát vězněn. V roce 1938 se oženil a poté byl nucen uchýlit se do uprchlického tábora v jižní Francii. Protože chtěl manželku ušetřit pobytu v neutěšených podmínkách, poslal ji zpět do Španělska. Nikdy se už neviděli.
Po skončení války se usadil v Paříži, kde živořil bez jakéhokoliv příjmu, ale přesto zůstával dál politicky aktivní. Spravoval deník España Libre a zbytek času věnoval své umělecké tvorbě.
Hernandezovo dílo je zneklidňující: Na pozadí výjevů z jeho vlasti a scén ze života zemědělců a dělníků se objevují horečnaté postavy uvězněné v děsivých spirálách. Mezi nejsilnější práce patří ženy obklopené holubicemi - obraz plný temné krásy, připomínající utrpení ztracené lásky.

<< >>
(c) art brut zemankova@artbrut.cz, powered by PureHTML