carl fredrik HILL

1849 . Lund . Švédsko
1911 . Lund . Švédsko

380
1 2 > 

Carl Fredrik Hill se narodil do maloměstské rodiny, ve které panovala přísnost a úcta ke konvencím. Velmi autoritativní otec byl profesorem matematiky a synovu touhu stát se malířem nikterak nepodporoval.
Carl Fredrik proto zvolil cestu kompromisu: přihlásil se na obor estetika na univerzitě v Lundu a poté pokračoval ve studiích na stockholmské Konstakademie. V roce 1873 se usadil v Paříži. Maloval krajiny inspirované dílem Camille Corota a malíři Barbizonské školy.
V létě roku 1875 zemřel Carl Fredrikovi otec, což pro něj sice znamenalo osvobození od autority a nátlaku, ale na druhou stranu tím navždy ztratil možnost přesvědčit jej, že se stane dobrým malířem.
V roce 1877 zažil Hill stavy hluboké úzkosti, předznamenávající nástup nemoci. Trápily ho halucinace, které se vracely v čím dál kratších intervalech. Uchýlil se tedy na soukromou kliniku Dr. Blanche a v červnu 1880 jej sestra nechala převézt do nemocnice Sct. Hans v dánském Roskilde. Zde pobyl dva roky a poté se přestěhoval do psychiatrické léčebny Sct. Lars ve Švédsku. Tam pobyl jen několik měsíců - sestra se rozhodla vzít si jej do domácí péče a starala se o něj až do jeho smrti.
Během pětatřiceti let nemoci vytvořil Carl Frederik Hill dílo rozsáhlé a mnohem zajímavější, než jsou jeho práce vzniklé v době, kdy se ještě těšil duševnímu zdraví. Značná část jeho díla se ale bohužel nedochovala; většinu zničili jeho přátelé v přesvědčení, že by expresionistické kresby a malby mohly poškodit malířovu reputaci. Část zachovaných děl je majetkem muzea v Malmö, ostatní se nachází v soukromých sbírkách.
Tvorba Carl Frederika Hilla je různorodá. Nacházíme vedle sebe rozličné styly i zobrazovaná témata: krajiny, mytologické výjevy, symbolické kompozice; často pracuje s tématy rouhání, otcovraždy, zabití. Také používaných technik je řada: kresby inkoustem a perem, mastnými křídami a pastelkami, malby temperou. Specifickým rysem Hillovy tvorby je inspirace ilustracemi z knih a novin (mimo jiné Gustava Dorého), které otevřeně kopíroval. Dá se říci, že se rozhodl pro kulturní revoltu – rozbíjel kánony akademického kreslení, které sám během studií umění uznával: jakoby chtěl znevážit svoji vlastní předchozí tvorbu a zlehčit váhu autority, které měl vždy tendenci podléhat.

<< >>
(c) art brut zemankova@artbrut.cz, powered by PureHTML