paul GOESCH

1885 . Schwerin . Německo
1940 . Hartheim . Rakousko

1537
1 2 3 4 5 > 

Narodil se jako šesté dítě v liberální a tolerantní rodině, která se během jeho dětství přestěhovala do Berlína. Otec, povoláním soudce, přednášel na tamější univerzitě právo.
Mezi lety 1903 a 1910 studoval Paul malířství na akademii v Mnichově a poté architekturu v Karlsruhe a Berlíně. Cestoval po Německu, Francii a Itálii. Společně se svým bratrem Heinrichem, který byl zároveň jeho nejbližším přítelem, se zajímali o filosofii, vizionářskou architekturu, estetiku a nekonvenční umění. Toužili stvořit „estetický systém na bázi matematické abstrakce“.
Paul a Heinrich Goeschovi se přátelili s psychoanalytikem Otto Grossem, se kterým strávili spoustu večerů v hovorech o freudovské psychoanalýze. Právě pokus o auto-analýzu byl s největší pravděpodobností příčinou Paulova hlubokého duševního otřesu, kvůli kterému musel být během roku 1909 na několik měsíců internován v léčebnách v Hedemünden a v Rasemühle. I přes tyto problémy dokončil studium architektury.
Později se Paul Goesch nadchl pro učení Rakušana Rudolfa Steinera, zakladatele filosofického směru Antroposofismus. Roku 1914 se zúčastnil výstavby Goetheana I (1913-22/23) ve švýcarském Dornachu. Roku 1915 byl angažován německou vládou jako vrchní architekt v Kulmu.
O dva roky později u něj byla diagnostikována schizofrenie a opět musel být hospitalizován. Nepoznával lidi, domníval se, že ho chtějí uzavřít do rakve a znovu oživit jako „čistého“ člověka. Prohlašoval, že chce vládnout Francii jako francouzští králové a tvrdil, že umí číst myšlenky druhých. V tomto období se začal věnovat výtvarné tvorbě. Část jeho díla, které čítá téměř tisíc kreseb, se stala součástí Prinzhornovy sbírky a v jejím rámci byly také mnohokrát vystavovány.
Na podzim roku 1919 opustil Paul léčebnu a vrátil se k otci do Berlína. Zde se setkal s některými významnými osobnostmi německého avantgardního umění (O. Kokoschka, W. Gropius, H. Finsterlin apod.). V té době začal znovu trpět halucinacemi a byl hospitalizován, tentokrát na klinice v Göttingenu. Politická situace v Německu se rychle vyvíjela a stále větší vliv nacistů byl znatelný. Goeschův švagr, který kliniku vedl, byl odvolán a Paul byl roku 1934 přemístěn do psychiatrické léčebny v Teupitzu. Bylo mu zakázáno malovat a musel fyzicky pracovat až do vyčerpání. V roce 1940 se stal obětí nacistického programu euthanasie. Pravděpodobně zemřel v plynové komoře v Hartheimu (poblíž rakouského Linze).
Paul Goesch je v rámci art brut zcela ojedinělou osobností: navzdory studiu na školách výtvarného umění začal následkem silných psychických poruch vytvářet osobité dílo, které se naprosto vymyká rámci jeho vzdělání. Jeho osud lze srovnávat s tvůrci jako Louis Soutter, Carl Fredrik Hill nebo Karl Junker. Údaje k tomuto životopisu poskytla Sabine Mechler z Prinzhornovy sbírky.

<< >>
(c) art brut zemankova@artbrut.cz, powered by PureHTML