Carlo Zinelli

Carlo Zinelli 

 

Narodil se v rodině truhláře jako šesté ze sedmi dětí. Roku 1938 narukoval jako dobrovolník do španělské občanské války, ale již za dva měsíce se vrátil traumatizován zpět do Itálie. Záhy se u něj projevila paranoidní schizofrenie. Pronásledován stihomamy a halucinacemi byl v roce 1947 hospitalizován na psychiatrii v San Giacomu poblíž Verony, kde byl vystaven nelidským podmínkám. Následujících deset let strávil takřka v naprosté izolaci. Roku 1957 ale začal tvořit v ateliéru vedeném sochařem Michaelem Noblem a psychiatrem Mariem Marinim. Osvojil si rutinu, díky níž maloval někdy i osm hodin denně. Jeho dílo obsahuje přibližně 2 000 temperových maleb, často malovaných oboustranně. Objevují se v něm vzpomínky na dětství strávené na italském venkově, ale především na prožité hrůzy války. Pro jeho projev jsou typické výrazné barvy a opakování stejného motivu na jedné malbě, zejména lidských figur s obličejem z profilu a s těly perforovanými kulatými otvory. Zinelliho dílo, stejně jako jeho život, bylo ovlivněno číslem čtyři: čtyřikrát otáčel klíčem v zámku, čtyřikrát opakoval totéž slovo a čtyři byly také otvory, které procházejí těly jeho postav. Do obrazů zapojoval rovněž písmo, které pro něj bylo důležité nejen pro své grafické vlastnosti, ale i jako nástroj magického chování. Zinelli se dočkal mezinárodního uznání ještě za svého života, již v 60. letech 20. století získal velký soubor jeho obrazů pro svou sbírku Jean Dubuffet. 

 

Carlo Zinelli was born in a carpenter’s family as the sixth of seven children. In 1938, he volunteered for the Spanish Civil War, but returned traumatized to Italy just two months later. He soon developed paranoid schizophrenia. Haunted by paranoia and hallucinations, he was hospitalized in 1947 in the psychiatric hospital of San Giacomo near Verona, where he was subjected to inhuman conditions. He spent the next ten years in isolation, in so-called “solitary”. In 1957, he began creating in a studio led by the sculptor Michael Noble and psychiatrist Mario Marini. He adopted a routine that allowed him to paint sometimes for up to eight hours a day. His work consists of approximately 2,000 tempera paintings, often painted on both sides. It recalls his childhood in the Italian countryside, but above all the horrors of war. His expression is characterized by strong colors and the repetition of the same motif in a single painting, especially human figures with faces in profile and bodies perforated with round holes. Carlo’s work, like his life, was influenced by the number four: he turned the key in the lock four times, repeated the same word four times, and there were also four holes running through the bodies of his figures. He also incorporated writing into his paintings, which was important to him not only for its graphic qualities, but also as a tool of magical behavior. Zinelli’s work received international recognition during his lifetime, and as early as the 1960s Jean Dubuffet acquired a large body of his paintings for his Art Brut collection.


(1916–1974, Itálie)

Copyright © 2024 Artbrut.cz | design Olga Ludvíková & osCommerce implementation by PureHTML