August Natterer

Mé oči v čase zjevení

Jako elektrotechnik působil Natterer na mnoha místech Německa a Švýcarska. Neúspěšně se snažil uplatnit také v USA, kde navštívil roku 1893 Světovou výstavu v Chicagu. Z finančních důvodů nemohl studovat, ale byl přesvědčen o svém výjimečném nadání. Pokládal se za vynálezce. Roku 1896 se usadil ve Würzburgu, založil si vlastní dílnu a oženil se. Jeho podnik však brzy zkrachoval. Můžeme se domnívat, že stud z profesního selhání a pocit viny ze „smrtelného hříchu“ v nevěstinci se staly spouštěcími momenty jeho doutnající psychózy. Stíhaný obrazotvornými halucinacemi propadl Natterer roku 1907 přesvědčení, že je Poslem božím, Soudcem světa, Vykupitelem a Císařem. Odvolával se na zjevení, která spatřil před čtyřmi lety na nebi: uzřel zázračné pastýře, osu světa se zajíci a čarodějnici, která stvořila svět..., což pokládal za důkaz svého vyvolení. Následně byl hospitalizován. Dlouholeté vzrušené konflikty s personálem vedly Natterera k soustavným stížnostem. V přesvědčení, že je Napoleon IV., se během 1. světové války bratřil s internovanými Francouzi, pro které navrhoval speciální zbraně. Kresby, které za své internace vytvořil, patří mezi mistrovská díla výtvarného umění 20. století. Především surrealisté přijali jeho tvorbu, sycenou osobitou symbolikou a bezbřehou imaginací, s nadšením.

1868, Schornreuthe u Ravensburgu – 1933, ústav Rottenmünster u Rottweilu
(pseudonym přiřknutý Hansem Prinzhornem „August Neter“)