Oskar Voll

Syn místního opilce Oskar Voll se jako vyučený krejčovský tovaryš vandrem dostal až do Dortmundu. Po hospodách vedl „řeči jako v Říšském sněmu“ a lidé ho považovali za blázna. Časem byl internován postupně v několika ústavech. V lékařských spisech byl Voll označen za „obecně nebezpečného“ a „mdlého rozumu“. U jeho jména byla poznámka: “mikrocefalie (malá hlava) dělá idiota.”

Měl nečekané návaly vzteku, jinak byl dlouhodobě mlčenlivý až apatický. Většinu času věnoval kreslení. V jeho kresbách se stále opakují tytéž motivy důstojníků, žen, stromů, koní, ptáků a měsíce pozměněné jen v nepatrných nuancích. Působí jako rozfázovaný pohyb němého filmu bez začátku a konce.

Volla velmi těšila pochvala jeho práce. Když ale trpěl halucinacemi, roztrhal spoustu pokreslených sešitů. Jeho tvorba je zahrnuta v Prinzhornově knize Tvorba duševně nemocných a následně se stala také součástí muzea při ústavu ve Wernecku, kam byl internován kvůli žhářství. Roku 1935 byl Oskar Voll po dvaatřiceti letech hospitalizace propuštěn jako „polepšený “ do charitativního ústavu v Römershagu. Tam jeho stopa končí.

1876, Blankenburg – ?