Janko Domšič

O životě Janka Domšiče existují jen kusé informace. Pravděpodobně vychodil základní školu a nějaký čas zřejmě pobyl ve vězení. Po příjezdu do Francie bydlel patrně nejprve ve městě Toul. V roce 1935 byl zaměstnán na stavbě železniční trati v Pont-sur-Yvonne. V Paříži později živořil ve špinavém činžovním domě. Měl spory s úřadem sociálního pojištění kvůli nároku na důchod a také s lidmi, kteří mu údajně měli odcizit jeho literární práce. U několika jeho textů nalezneme větu: „Tout Droits De reproduction reserve“(Všechna práva vyhrazena, psáno s gramatickými chybami, pozn. překl.).
Kreslil a psal pastelkami, kuličkovým perem a fixy. Texty jsou vůči kresbám umístěny svisle, anebo v kružnicích. Psal francouzsky, někdy si vypomohl chorvatskými a německými slovy. O sobě samém se vyjadřoval ve třetí osobě. Nejčastěji používal přídavná jména, příslovce a citoslovce (Ha ha, Tralala, Hop la, Aleluja). Jeho jazyk obsahuje mnoho novotvarů. Zora Fitting, autorka Domšičovy biografie pro Cahiers de l’Art Brut, uvádí jako příklad příslovce, přídavná jména a slovesa vytvořená z podstatných jmen (sluncovitě, hodinná, minutní, nočnitá; chorvatizuje, ježíšizuje, dolarizuje, kourouhvuje…). Až na několik zpráv o jeho osobním životě, úryvků z nacistických písní a náboženských textů se převážná část jeho slovníku vztahuje k mystickým představám, morálnímu kodexu, svobodnému zednářství a ekonomii. Některá slova jsou napsána velkými písmeny a plní současně funkci zkratek. Slovo JESUS (Ježíš) tak znamená např.: „Janko Espion Soviétique Ustacha Souperstar“ (Janko Sovětský Špión Ustaša Superstar), (Ustaša byla fašistická a teroristická chorvatská organizace, pozn. překl.).
Falus, jehož základnu často zdobí nápis BOG (chorvatsky „bůh“), je stále ztopořený. Nosy zobrazovaných postav jsou nahrazovány symbolem dolaru, na obličejích bývá nápis „USA“. Pentagram, svastiku i ostatní symboly ale nelze interpretovat prvoplánově – tvoří prvky Domšičova osobního kodexu.
Jeho výjevy vyzařují extrémní napětí a strohost. Není zde místo pro sebemenší náznak nepořádku nebo náhodnosti. Kompozice je plošná, bez perspektivy. Příznačná je striktní geometrie děl, vznikající zmnožováním rovnoběžných nebo soustředivých linek, vzbuzující dojem bezvýchodného labyrintu. Zcela odlidštěné figury připomínají kostry či rentgeny bytostí z jiných světů.

1915 . Malunje . Chorvatsko
1983 . Paříž . Francie